ZAJÍMAVOSTI A STŘÍPKY Z HISTORIE SDRUŽENÍ, KTERÉ VÁS MOŽNÁ PŘEKVAPÍ

Víte, že první akademické připojení v roce 1991 ještě nebylo internetem, jak ho známe dnes?
Ve výpočetním centru ČVUT v Praze byl tehdy instalován sálový počítač IBM, který se připojil k akademické síti EARN – evropské odnoži americké sítě BITNET. Spojení s rychlostí 9,6 kb/s bylo dostupné pouze na ČVUT, přesto šlo o vůbec první kontakt českých výzkumníků s mezinárodní akademickou sítí.
Víte, že skutečnému připojení Československa k internetu předcházel více než půlroční proces příprav?
Bylo nutné řídit pevný datový okruh mezi ČVUT v Praze a Univerzitou Johanna Keplera v Linci, osadit jej modemy, otestovat provoz a nakonfigurovat síťové prvky. Teprve po ověření funkčnosti mohlo dojít v únoru 1992 ke slavnostnímu zahájení poskytování internetových služeb.
Víte, že se CESNET mohl původně jmenovat FERNET nebo FESNET?
Při volbě názvu se vycházelo z angličtiny. V roce 1992 bylo Československo stále federativním státem a mezi zvažovanými variantami se objevilo například pojmenování Federal Education and Research Network. Jeho zkratka by však zněla FERNET, což nebylo považováno za vhodné. Pracovalo se proto se zkratkou FESNET. Po rozpadu ČSFR se ustálil definitivně název CESNET.

Víte, že už do poloviny roku 1993 byla k internetu připojena hlavní univerzitní města v Česku?
Po připojení ČVUT se akademická síť rychle rozšířila do dalších univerzitních center, mimo jiné do Liberce, Plzně, Českých Budějovic, Hradce Králové, Brna, Olomouce a Ostravy.
Víte, že zakládací listina sdružení CESNET byla v roce 1996 podepsána během jediného dne?
Dne 6. března 1996 se dopoledne na ČVUT v Praze sešli rektoři nebo pověření zástupci českých vysokých škol spolu s předsedou Akademie věd ČR a podepsali dokumenty stvrzující založení sdružení CESNET. Dokumenty byly následně převezeny do Brna, kde je během odpoledne podepsali rektoři nebo pověření zástupci vysokých škol sídlících na Moravě.
Víte, že dovoz prvního směrovače pro připojení k internetu podléhal přísnému licenčnímu řízení?
Multiprotokolový směrovač Cisco bylo možné dovézt pouze na základě zvláštní licence. Statutární zástupce univerzity musel podepsat prohlášení, že zařízení nebude využito k vývoji jaderných ani chemických zbraní a bude umístěno výhradně na schválené adrese.
Víte, že jediná dnešní fotografie by se na počátku 90. let přenášela desítky minut?
Přenosové kapacity prvních akademických sítí byly natolik omezené, že jeden větší soubor dokázal znepřístupnit provoz pro všechny ostatní. Fotografie pořízená dnešním mobilním telefonem by tehdy putovala sítí téměř půl hodiny a po tuto dobu by ostatní uživatelé nemohli síťové služby využívat.
Víte, že rozdíl mezi tehdejší a dnešní akademickou sítí nelze vyjádřit v pouhých procentech,
ale v celých řádech?
Vývoj sítě probíhal ve výrazných technologických skocích – od kilobitových přenosů přes megabity a gigabity až k dnešním kapacitám o několik řádů vyšším. Nezměnila se jen rychlost, ale celý způsob práce s daty. Ve srovnání s počátky dosahuje dnešní akademická páteř rychlosti více než 40 milionkrát vyšší, než byla rychlost tehdejšího připojení k internetu.
Víte, že přechod na optická vlákna změnil akademickou síť víc než samotné zvyšování rychlosti?
Budování vlastní optické infrastruktury znamenalo zásadní kvalitativní zlom. Síť se stala
flexibilnější, experimentální a technologicky nezávislou a otevřela prostor pro výzkum
a inovace, které by na komerčních trasách nebylo možné realizovat.